Karlínské strašidlo

Před několika dny se objevily zprávy o tom, že v Karlíně straší. Několik lidí se o to začalo zajímat a chtěli to vyřešit, nemohli však přijít na to jak, až jednou se přihlásila malá holčička. Bylo jim však divné, že se najednou jen tak objevila, protože ji nikdo neznal a ani o ní nic nevěděl! Ani ona nechtěla říct, odkud přišla, jak se jmenuje, kde bydlí a kdo jsou její rodiče! Její pomoc však přijali.

Poté jim malá dívenka začala vyprávět, co musí udělat. Až jednou šla holčička domů a jeden z mužů se za ní vypravil, aby zjistil, co je holčička zač! Šli tmavou ulicí až strašidelnou a najednou dívenka zmizela v takové úzké tmavé uličce, muž šel pochopitelně za ní a co neviděl, z malé dívenky se stalo cosi průhledného, slizkého a pohybující se ho ve vzduchu. Muž se zhrozil, vykřikl a začal utíkat! Strašidlo se vydalo za ním a dohonilo ho, muž začal prosit, ať mu neubližuje, strašidlo si však nedalo říct a proměnilo muže do stejného stvoření jako je ono samo. V Karlíně a okolí začal vládnout strach a neklid. Báli se i policisté! Nikdo už nevěděl kudy kam, nejenže zmizela jejich poslední naděje a to malá holčička, ale také nevysvětlitelným způsobem mizeli lidé a to častěji a častěji! Nikdo však nevěděl jak!

Po nějaké době se začala strašidla vyskytovat i přes den. Lidé se báli vycházet z domů, děti nechodily do škol a obchody byly opuštěné! Karlín přestal žít! Ulice byly úplně prázdné, pobíhali tu jen opuštění psi a ptáci. Nejezdili tam už ani turisti, byla tam jen strašidla ! Tato zpráva se dostala až k protinožcům, kde bydlí jeden starý krotitel duchů a strašidel, který má bohaté zkušenosti jak s duchy tak se strašidly! Tento případ ho velmi zaujal a pochopitelně ho chtěl nejen prozkoumat, ale také vyřešit! A opravdu se do toho dal. Sehnal si všechno co má s tímto případem něco společného. Novinové články, fotografie, výpovědi svědků a všechno ostatní, co s tím alespoň trošku souvisí! Nebyl sám, spousta Australanů mělo stejný zájem o tento případ a chtěli mu pomoci!

Krotitel, který se mimochodem jmenoval Emil, jejich nabídku na pomoc s velkou radostí přijal a byl moc rád, že není jediný, kterého to zajímá a jediný, který chce obyvatelům Karlína pomoci ! Z těchto lidí vznikla skupina asi 10 lidí, kteří si ihned po prozkoumání příběhu zakoupili letenky a přiletěli. Nejdříve nevěděli, co vlastně mají dělat a najednou v dálce uviděli malou holčičku, která na ně volala, že jim pomůže, že jim poradí kde mohou přespat a co vlastně mají udělat! Australáni její pomoc přijali s velkou radostí a předem jí poděkovali. Malá holčička je zavedla do opuštěného kostela, Australáni se zabydleli a zeptali se holčičky, jak to, že také není někde schovaná jako všichni ostatní.

Holčička jim začala vysvětlovat, že strašidla dětem neubližují, Australané jí nechtěli věřit, ale i přesto s ní šli, kam jim řekla. Poté jim řekla, že musí najít někoho, kdo se strašidel nebojí a, že ten musí vyslovit tajemné zaříkadlo, které všechna ta strašidla zničí, nikoho však zatím nemohli najít Tak si řekli, že se na to vyspí! Ráno se však probudila jen polovina.

Australané se proto začali opravdu obávat o své životy, najednou se však objevil Emil a řekl, že se zkusí se strašidly vypořádat ! Proto se chtěl sejít s malou dívenkou, aby mu řekla to tajemné zaklínadlo, nemohl ji však nikde sehnat. Až po několika hodinách potkal malou holčičku uprostřed kostela, holčička mu řekla to zaklínadlo. Emil se ihned vydal do ulic a hned v první ulici jedno strašidlo potkal ! Hned začal říkat zaříkadlo, strašidlo se k němu však pořád přibližovalo, najednou se však vypařilo a všechna ostatní také ! Malá holčička se vypařila také. Potom se všichni lidé vydali do ulic a všichni začali Australanům děkovat.